Cesta na východní Ukrajinu: Prosinec 2023 - Mitsubishi L200 Pavel1933.

Pro tuto cestu jsme připravovali offroad Mitsubishi L 200, které jsme vykoupili v Přelouči za cenu 123.000 Kč. Auto jsme převezli do Prahy, zajistili jsme potřebné dokumenty pro převod, celní dokumenty k vývozu a následně se L200 přesunulo do Železného Brodu na základní kontrolu a opravu. Bylo nutné vyměnit řemeny alternátoru a pneumatiky na cestu. Pneumatiky jsme sehnali na inzerát se slušným vzorkem. Na místě bude třeba potom přezout na pneumatiky do bláta.

   

Cesta na Ukrajinu začala v Železném Brodě, kde jsme naložili věci z Prahy, věci zajištěné na Liberecku, 800 ks zákopových svíček vyrobených dobrovolníky v Praze, 1000 ks hřejivých polštářků, 130 kg vosku na výrobu zákopových svíček darovaných Jirkou Braunerem z Brna pro výrobu ve školách na Zakarpatí, kávu, čaj, energetické nápoje a spacáky.



Vasyl odjel o den dříve, aby stihnul připravit cestu na Ukrajině. Také se změnily podmínky na hranicích od 1.12.2023. Při příjezdu byl problém s telefonním a internetovým připojením, protože russaci provedli útok na komunikační infrastrukturu Ukrajiny a podařilo se jim vyřadit velkou část Ukrajiny od spojení. Díky založené neziskové organizace to bylo rychlejší na hranicích, jen byl problém se spojením.

Auto z České republiky přivážel Michal a Viktor, kteří po cestě vyzvedli v Olomouci použitý hardtop koupený na inzerát.

   

Ve čtvrtek ráno jsme přijeli na Zakarpatí a auto jsme hned dali do servisu. Při cestě jsme identifikovali na L200 závadu v řízení. V servisu zjistil pan Leonid Bohačenko, že je vadný levý přední kloub a čepu, vyměnily se oleje v mostech, doplnily se olejové náplně a vyměnili jsme napínací kladku na alternátoru. 


V pátek jsme strávili objížděním škol, kde nám vyráběli zákopové svíčky a maskovací sítě. Děti zajistily pro vojáky dvě maskovací sítě. Na maskovacích sítích už pracují všichni ve škole, jsou fantastičtí!

 

   

Čtvrtek a pátek se všechno připravovalo na sobotní výjezd na východ. Měli jsme domluvený nástřik auta, ale kvůli zpoždění s opravami autoa jsme nestihli předat auto na nástřik a na nástřiku už bylo jiné auto. Rozhodli jsme se proto auto nastříkat v sobotu svépomocí. Pronajali jsme si na 3 hodiny box, auto jsme připravili na nástřik, vzhledem k tomu že na Iršavě bylo hezké počasí, tak jsme stříkali auto venku. Auto stříkal Vasyl s Denisem, později se připojil Andrej a pomohli i kluci z boxu.

    

 
 

   

Večer, když bylo auto hotové nastříkané, tak jsme ho natankovali a zastavili jsme se u pana Pavla, který nám ze sbírky svých 90 narozenin, věnoval významnou částku na nákup tohoto auta. Vyprávěli jsme mu příběh, co jsme doposud na autě udělali a vyfotili jsme se společně s panem Pavlem a jeho manželkou, Andrejem a Vasylem.

Auto jsme pojmenovali po panu Pavlovi a protože by to bylo druhé auto stejného jména, připojili jsme jeho rok narození 1933.

   

Pan Pavel nám popřál hodně štěstí a pozdravy vojákům. Večer Vasyl s Michalem naložili obě auta, tak aby při vykládce bylo co nejrychlejší rozdělení pro jednotlivé jednotky. Auta byly zcela naložená.


 

Vyjeli jsme v neděli ráno, řidiči Vasyl - Vito, Michal a Andrej - pickup L200. Na východ s námi jel jeden voják k jednotce. Na centrální Ukrajině se připojil Roman na střídání Vasyla. Na centrální Ukrajině jsme se potkali ještě s Andrejem a pokračovali na východ.

 

Cesta byla hodně náročná, z letošních cest vůbec nejtěžší. Příprava na západní Ukrajině za 2,5 dne byla na hraně, abyhom stihnuli předat podporu do svátků, mrznoucí déšť komplikoval cestu, měli jsme drobnou havárii s L200, které mělo na náledí plně naloźené horší ovladatelnost, problémy jsme překonali a pokračovali v cestě.

Dojeli jsme na předáni prvni jednotky Artdivision, vedle Dobropilia. Předali jsme teplé oblečení, zákopové svíčky, hřejivé polštářky, dostali jsme vojenské exponáty pro školní muzeum, pokračovali jsme na Slavjansk, na předávku L200 a dalšího materiálu. Před předávkou byl vyhlášen poplach a museli jsme několikrát změnit místo předání jednotce.

   

Předali jsme 4. brigádě rychlé reakce OSU většinu věcí včetně auta. Vojákům jsme vysvětlili, co všechno jsme na autě udělali, v jakém je stavu, předali jsme dokumentaci k autu.

Setkali jsme se s jednotkou 45 brigády OSU, kde jsme předali osobní věci od rodiny, pozdravy z vesnice ze Zakarpatí. Oni jsou na frontě od roku 2017.

Kluci od rozvědky byli moc rádi a vďeční za všechny věci pro zajištění tepla - hřejivé polštářky a zákopové svíčky, které jsou v tuto chvíli moc potřebné. Když jsme dorazili byly -3 stupně Celsia. Bylo náledí, mrznoucí déšť je tam několik dni a je od mrazu hodně poškozené elektrické vedení, popadané stromy. Svíček jsme dovezli 1.400 ks ve Vito a 370 ks v pickupu L200, celkem necelých 1.800 ks.

Během rozhovoru s jednotkou rozvědky jsme řešili co je potřeba, jaká je současná situace. Setkali jsme se také ze zástupci aerorozvědky ohledně FPV dronů, dostali jsme komplexní informace a podporu pro naše zapojení do výroby.

Pokračovali jsme k poslední předávce v Kramatorsku s jednotkou brigády 3035, které jsme předali před pár měsíci T4 na provoz evakuační sanitky a Davida. Zase jsme moc rádi viděli auto od nás, co neustále pomáhá, i když měl díry po kulkách, stále pracuje.

    

Předali jsme zbytek věcí, vysvětlovali nám situaci, je to prý horší, blokuje se podpora na hranicích a je to skoro jako na začátku roku 2022, tedy z hlediska munice je ten poměr 1:8 a je potřeba více se zaměřit na kvalitu a jednou ranou trefit přesně tam, kde je potřeba.

   

Byli moc rádi za pomoc, kterou jsme dovezli. Zejména za těžké situace je každá pomoc hodně důležitá a to jak fyzicky, tak jako morální podpora, kterou opravdu díky našim podporovatelům cítí.

Druhé z aut, předaných jednotce 3035 B2500 David je na opravu. Zůstal v lese pod palbou, jakmile se k němu dostanou, vysvobodí ho ven, pravděpodobně bude zprovoznitelný.

    

Cesta zpátky byla za tmy, okolo 18 hodiny jsme dojeli na centrální Ukrajinu, kde jsme se rozloučili s Romanem a zpátky už nás vítalo na západní Ukrajině sluníčko. Dojeli jsme do školy ve které nám věnovali ze sbírky Mavic pro vojáky. Exponáty z války od vojáků jsme předali do muzea.

Byla to nejnáročnější letošní cesta a byla současně letošní poslední. Moc děkujeme dárcům a dobrovolníkům za podporu, kterou jsme mohli předat vojákům, kteří brání naši svobodu na nule.

Všichni jsou unavení, ale odhodlaní bojovat a i my vytrváme, připravujeme se na další cestu a organizujeme další projekty podpory, pomáhejte prosím s námi, je to opravdu potřeba.

V rámci bilance naší práce z roku 2023 jsme si ověřili na konkrétních případech, že i když nejsme velká organizace, naše pomoc je důležitá podobně jako s tou municí. "Střílíme" 8x méně, ale zato přesně. Naše pomoc je vyžádaná jednotkami, které žádají o to, co nutně potřebují. Pokud se nám podaří úkol splnit, pak v rámci této úlohy poskytneme v dané chvíli z minima zdrojů, maximální efekt. Nemáme prostředky na plošnou pomoc, ale na adresnou, koncentrovanou pomoc, která je v rámci objemu velmi efektivní.