Cesta na Ukrajinu, říjen 2024: Druhá až sedmá předávka pomoci

Projíždíme posledním checkpointem. První a poslední kontrola dokladů s dokumentací, zastavujeme a rozdáváme balistickou ochranu, nemáme pro všechny (pouze dvě na pět lidí), ale tu co máme použijeme. Druhá předávka byla pod Dniprem – zásahová jednotka "Offort" předali jsme dvoje kamna z Vinice, sladkosti z Irshavy, dostali jsme artefakty do muzea.

   

Pokračujeme na Slavjansk, třetí předávka na sjednaném místě, jednotka 7010 a my předáváme 4x kamna, 10krabic svíček, tři elektrocentrály, 2 maskovací sítě, ovoce, chlapci nám nechali své díky na vlajkách a rozloučili jsme se.

   

 

Čtrvrtá předávka jednotka 3018 směr Dobropilia, předali jsme L200, pneumatiky do blata, lopaty a krumpáče. Před předáním se rozdělujeme s Táňou a Dimem, kteří jedou s H1 vyřizovat synovi věci. Chlapci moc děkují firemnímu dárci, posílají poděkování za auto na vlajce UA, velmi rádi předáme.

   

   

Pokračujeme na Kramatorsk na pátou předávku, zásahová jednotka "Cunami", kde predavame materiály ze Zakarpatí od dárců pro obránce ze Zakarpatí.

Cestu městem Izjum jsem absolvoval už podruhé a pokaždé, když vidím zbořeninu mostu si vzpomenu na bezmoc, když se po troskách mostu snažili evakuovat civilisty. Město je válkou zničené. Při výjezdu míjíme rozpůlený činžovní dům zasažený raketou.

Přes Pokrovsk už jsme jet nemohli, není už pod kontrolou ZSU a bylo by to příliš nebezpečné. Jedeme pro H1 za Dimem a Táňou. Čekají nás ještě dvě zastávky, loučíme se a jedeme na Charkov. Auta se pomalu vyprazdňujou, ale stále nejsou prázdná. Potkáváme na rychlostní komunikaci BVP, které se přes nás přežene, zkoušíme s ním neúspěšně držet krok.

Zastavujeme na šesté předávce pod Charkovem, předáváme jednotce 14 brigády směr Kupjansk, zákopové svíčky, sada pneumatik, maskovací sítě 2x, 2x zákopové kamna.

  

Už jsme všichni hodně unavení a pozornost klesá, při předávce jsem se rozhodl využít chvíle a odskočit si, není nad soukromí a tak se vydávám ze silnice do pole, kluci mne natěstí včas zastavují a upozorňují že mířím na zaminované území, které je navíc je označené, poměrně rychle jsem si to rozmyslel a potřebu odložil na jindy :-) Nebezpečí je tu všude a na chyby není prostor.  

Finální sedmá předávka je dodávka Hyundai H1 pro vojenskou nemocnici v Charkovš, vojenská část 1563, Charkov. Přijíždíme za tmy. Myslel jsem, že focení nebude možné, ale na místě byl připravený reflektor.

Tak jsme tedy pár fotek při fyzickém předání udělali a zbytek jsme nafotili uvnitř. Nemocnice měla opět nulové osvětlení. Sešli jsme si v kanceláři ředitele oddělení. Balistická vesta vedle stolu a helma na skříni dává vědět, že tady se musí vedle zachraňování i chránit. Pan ředitel byl moc milý, seznámili jsme ho s faktem firemního dárce auta, které jsme jim předali. Na náš návrh vepsat poděkování na vlajku okamžitě vzal za svůj a společně s Andrejem se pustili do práce.

   

I v těchto situacích zažíváme občas veselé chvilky, které vyplynou z konkrétní situace. Když bylo poděkování na vlajce, chtěli jsme se vyfotit. Pan major mi předtím věnoval pažní znak jejich jednotky a protože byl v civilu a fotka si vyžadovala identifikaci, připnul jsem mu darovaný znak jednotky na hruď. Společně jsme se zasmáli a pan major se na focení raději převlékl do uniformy, ale lidskost se smyslem pro humor tím už nezmizela.

Na předání za námi přišel vedoucí chirurgie, která by se zde měla otevírat, ukázal nám prostory a základní vybavení, požadavek je na chirurgické vybavení, požádali jsme o aktualizaci seznamu. Pokusíme se pomoci.

Otevřeli jsme dvě nové sbírky

Otevřeli jsme dvě nové sbírky na podporu Ukrajiny. První sbírka zajistí teplo vojákům na frontě přes zimu. Druhá sbírka pomůže s logistikou. Budeme moc rádi, pokud se přidáte mezi naše dárce.

Společně k vítězství!

Vydržíme, protože je to nutné, protože chceme lepší svět pro naše děti.

СЛАВА УКРАЇНІ! ГЕРОЯМ СЛАВА!
Sláva Ukrajině! Hrdinům sláva!